S pojmem „znalec“ se v běžném životě setkáváme poměrně často. Kdo z nás někdy o někom neřekl, že je to znalec ve svém oboru, nebo někomu nesložil poklonu se slovy, že se v určitě problematice opravdu vyzná?
Pojem znalec však existuje také jako hotové povolání a přes to většina lidí, které takto nazýváme, znalci z povolání nejsou. To, že je někdo poměrně dobře informován a sečtělý v nějaké problematice z něj ještě nedělá znalce v pravém slova smyslu.
Ty pravé znalce z povolání bychom často raději ani nepotkali, protože jsou to lidé, na které se obracíme, když už jde takzvaně do tuhého, respektive když se s námi někdo soudí. Soudního znalce si tedy najímáme v případě, že potřebujeme vytvořit nějaký posudek pro soud, který bude prokazovat náš prospěch. Například když nám po použití nějaké kosmetiky začnou kožní problémy a daná společnost nám nebude chtít vyplatit finanční nebo jiné odškodnění, obrátíme se na soudního znalce, který nám vypracuje posudek, kde bude náš problém vysvětlen z odborného hlediska se všemi důkazy a čísly, které můžeme soudu předložit. Náš úspěch u soudu potom z velké míry závisí právě na tomto zpečetěném a orazítkovaném kusu papíru.
Vzhledem k tomu, že nikdo nemůže být odborníkem ve všech oborech současně, i soudní znalci se většinou specializují jen na určité oblasti. Někteří znalci se zabývají nemovitostmi, jiní zase například oceňováním motorových vozidel, strojů, zařízení a věcí movitých.
Pomoc znalce v oblasti movitých věcí můžeme potřebovat třeba v případě exekuce, když je potřeba určit cenu majetků, nebo při posouzení výše škody, která vznikla na našem vozidle důsledkem nehody.
Soudní znalectví se nám však může hodit i v jiných situacích, než jen těch nepříjemných. Znalec nám také může pomoci při sjednávání leasingových smluv, určení ceny pro prodej našeho auta nebo při sjednání pojištění.
Dalo by se tedy říci, že ve všech oblastech, ve kterých jsme si nejistí, a které se nějak dotýkají práva nebo financí, nám může znalectví pomoci.
