S trochou nadsázky by se dalo říct, že jsme národ spolků a sdružení. Spolek si může založit skoro každý za téměř jakýmkoliv účelem a snad v každé obci najdeme myslivecký spolek, spolek zahrádkářů ale existuje i spolek přátel piva, a další. Spolky se velmi často podílejí na kulturním dění, poskytují služby nebo se zaměřují na vzájemně nebo veřejně prospěšné cíle. Právně musí splňovat mnohé náležitosti, mít název, minimálně tři členy, sídlo, účel, statutární orgán spolku a vymezení práv a povinností členů. Také musí být zapsaný ve spolkovém rejstříku. Dříve se místo označení spolek používalo občanské sdružení. Členy mohou být jak fyzické tak právnické osoby a některé spolky se v omezené míře mohou zaměřit na podnikání. Spolky jsou právnické osoby a mnohdy zároveň neziskové organizace. Podle zákona o účetnictví je však každá právnická osoba účetní jednotkou a má povinnost vést účetnictví.
Pokud však spolky splňují podmínky, mohou vést jen takzvané jednoduché účetnictví a pokud ho vedou, nejsou povinni sestavovat účetní závěrku. Jednoduché účetnictví si mohou vést ti, kdo nejsou plátci DPH, celkové příjmy za poslední uzavřené období nepřesáhnout 3 000 000 korun a jsou spolkem nebo pobočným spolkem. V rámci jednoduchého účetnictví je třeba vést peněžní deník, který musí obsahovat informace o všech peněžních prostředcích, příjmech a výdajích a průběžných peněžních položkách. Dále je třeba kniha pohledávek a závazků. Také je třeba nejpozději do šesti měsíců po skončení období sestavit přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích.
K vedení účetnictví je samozřejmě potřeba mít příslušné vybavení, softwary a kvalifikované osoby, které to zvládnou v souladu se všemi zákony. Je také třeba uvážit, zda spolek uvažuje o využití dotací z EU nebo ze státních zdrojů, potom je třeba volit jiný typ účetnictví.