S daněmi v nějaké formě se setkáváme všichni. V podstatě i malého dítě, které má nějaké své peníze a něco si koupí v obchodě, už se daně dotýkají a to konkrétně daň z přidané hodnoty neboli DPH. Vezmeme si to ale pěkně popořádku.
Skupinou, která je daněmi nejvíce zatížená jsou pochopitelně dospělí pracující. Těch se výrazně dotýká hned několik typů daní. Předně je to daň z příjmů, zdravotní pojištění a sociální pojištění.
Daň z příjmů patří spolu s DPH a spotřebními daněmi mezi ty pro stát vůbec nejvýnosnější a tedy i nejdůležitější. Zároveň je to ale také ta daň, která nám výplatu poměrně výrazně zkrouhne. V České republice tato daň tvoří pro fyzické osoby 15 % a pro právnické 19 %, a to už je opravdu značný rozdíl, když se nám na výplatní pásce objeví téměř o pětinu méně peněz, než jaké jsme reálně vydělali.
Další daní, které se zkrátka nevyhneme je placení zdravotního pojištění, které je povinné pro všechny zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné neboli OSVČ, ale i pro osoby bez zdanitelných příjmů, které žijí trvale v Česku. Za zaměstnance hradí část zdravotního pojištění zaměstnavatel a část se hradí z jejich mzdy. Tyto peníze však pro změnu nejdou do státní kasy, ale odcházejí do zdravotních pojišťoven. Osvobozeni jsme od nich pokud jsme děti, studenti do 26 let nebo důchodci. V těchto třech případech to za nás platí stát.
Sociální pojištění se skládá ze třech složek – důchodového pojištění, nemocenského pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Platí ho opět zaměstnanci a podnikatelé a vypočítává se z hrubé mzdy. Tato částka už ale oproti dani z příjmu není tak závratná, tedy alespoň ne pro zaměstnance, kteří odvádí z hrubé mzdy „pouhých“ 6,5 %. Za to výdaje zaměstnavatelů jsou v tomto případě o něco vyšší. Za každého zaměstnance platí 25 % z hrubé mzdy.
O daních bychom mohli dále ještě povídat hodně dlouho a stejně by se možná nedostalo úplně na všechny. Zjednodušeně řečeno, cokoliv se týká peněz, ať už prodeje, nákupu, dědictví nebo třeba zmiňovaných výplat, je s daněmi nějak spjato. A my s musíme smířit s tím, že pokud nejsme účetní nebo daňový poradci, nikdy v nich nebudeme asi mít úplně jasno.
