Dalo by se říci, že Česká republika je památkami doslova protkaná. Když návštěvníci jiných zemí překročí hranice Česka, okamžitě poznají, že je „něco jinak“.
Většina zemí se neustále modernizují a jejich města se pomalu ale jistě mění na vysokými mrakodrapy zastavěné prostory, kde by pozůstatky a nádech historické kultury jeden s těží pohledal. Nejen globalizace, ale také touha po tom, mít vše nejvyšší, nejhezčí a nejvíc šokující, táhne spoustu zemí k tomu, že svou tradiční historickou kulturu proměňují na monotónní prostředí plná továren a vysokých domů. K tomuto faktu pochopitelně nepřispívá jen touha jednotlivých zemí ukázat, že taky umí postavit takto vysoké a krásné domy, ale také neustále narůstající populace a to, že země zkrátka není nafukovací, tedy chceme- li lidi někam umístit, musíme stavět „do vzduchu“.
Naše země se nicméně ještě stále většinově drží své historické kultury a to i v podobě staveb. I když se i u nás sem tam objeví nějaká ta výšková moderní budova, dojem z celé země zůstává zatím stále stejný.
Svou roli zde hrají nejen historické typy budov, ve kterých dnes lidi bydlí, ale také památky v podobě hradů a kostelů, kterých je tu skutečně požehnaně. Stavby, které u nás najdeme, pochází například z vrcholného či pozdního středověku, tedy už tu stojí několik stovek let.
V České republice najdeme poměrně široký záběr historických architektonických slohů, přičemž své místo zde má i gotika. Paradoxní je, že pojmenování „gotika“, pod jehož názvem si dnes představujeme ty největší architektonické skvosty, zavedli italští humanisté, kteří si toto umění spojovali s Góty a považovali ho za barbarské. Tedy slovo, které v nás dnes vzbuzuje obdiv a uznání vzniklo původně jako hanlivý pojem.
Gotické památky u nás najdeme nejčastěji v podobě kostelů a často i na místech, kde bychom je nejméně čekali, a to třeba v menších vesničkách či obcích. Krásy české architektury tedy nemusíme hledat z daleka jen na náměstích velkých měst, ale také na městských periferiích v obležení krásné přírody. Takovou návštěvu gotického kostela tak můžeme úplně klidně spojit s drobnou pěší turistikou a načerpáním nové svěží energie z přírody.