Není pochyb o tom, že církev v mnohém ovlivnila architekturu v našich zemích a zanechala po sobě nespočet památek. Od velkých dechberoucích katedrál, přes zdobené kostely až po malé kapličky schované v lesích a křížové cesty lemující stezku na kopec. Na mnoha polích se potom ukrývají kříže nebo morové sloupy. Jaký je ale vlastně rozdíl mezi kaplí a kostelem a proč tyto malé památky začaly vznikat?
Už jen samotné označení kaple má zajímavý původ, nejpravděpodobněji pochází z latinského slova cappa neboli plášť. Podle legend se teto název rozšířil po vzoru pařížské královské modlitebny, kde byl opatrován plášť sv. Martina z Tours. Mnohem pravděpodobněji odvození názvu však pochází z latinského slova capella neboli malý hrob. Kaple se jako hrobky význačných rodů začaly využívat až v pozdějších dobách a název malá hrobka spíše souvisí s raně křesťanským památníkem Ciborum stavěným nad hrobem mučedníka.
Neexistuje jednoznačné kritérium k odlišení kostela od kaple, najdou se jak velké kaple, tak malé kostelíky. Historicky status kaple i vyplýval od toho, že nemusela být ve vlastnictví církve, ale byla součástí hradu nebo si ji rod nechal vystavět jako svou hrobku. Mimo to kaplička také mohla vzniknout jako přístřešek u léčivého pramenu nebo ji vystavěli obyvatelé obce společnými silami jako připomínku tragické epidemie. Kaple tak může být v soukromém majetku nebo ve vlastnictví obce.
Za další zajímavé období v historii kaplí se dá považovat osvícenství. Marie Terezie v téo době vydala takzvaný Ohňový patent, který řešil základní protipožární ochrany a mimo jiné stanovil povinnost vybavit každé venkovské sídlo a vesnici zvonicí, aby v případ požáru zvon všechny upozornil a varoval. V této souvislosti vzniklo mnoho staveb s funkcí kaple, zvonice ale i hasičské zbrojnice v jednom. Zvoničky se také v mnoha obcích dochovaly.
