Vzdělávání je proces, který nás provází celý život, a který začal dávno dřív, než jsme poprvé usedli do školních lavic.
Od samého narození se stále něco učíme. Nejdříve ty úplně nejzákladnější věci, jako otočit se z bříška na záda, udržet hračku v ruce, lozit, chodit, mluvit a další věci, které často zapomínáme, že jsme někdy vůbec neuměli. Poté, co se naučíme ovládat naše tělo, začínáme se učit civilizovanému chování. Učíme se, jaké chování je slušné a jaké neslušné, kdy bychom měli poděkovat a kdy poprosit, ke komu máme vzhlížet a koho můžeme naopak brát jako rovnocenné partnery. Teprve po tomto poměrně dlouhém procesu přichází vzdělávání ve smyslu, v jakém ho používáme nejčastěji.
Nicméně to, že absolvujeme základní, střední případně i vysokou školu, neznamená, že už se nemáme co nového naučit, ba naopak. Někteří lidé dokonce tvrdí, že teprve po studiu na školách nám začne ta pravá škola – škola života.
Jedna věc je učit se nové dovednosti a znalosti mimoděk v průběhu života a jiná věc je učit se je cíleně. Spousta lidí se milně domnívá, že pokud nevystudují střední nebo vysokou školu s oborem jim blízkým a pokud po jejím dokončení nedostanou do ruky nějaký papír o jejím absolvování, žádné jiné vzdělání jim nikdo nedá. Stejně tak jako spousta jiných lidí razí heslo, že mládí je na to, abychom studovali a učili se nové věci, protože v pozdějším věku nás zavalí hromada jiných starostí a na podobné věci už nebudeme mít čas.
I když je důležité získat v mládí alespoň nějaké vzdělání, na kterém budeme moci v budoucnu stavět, rozhodně to není naše jediná šance k získání nových znalostí a dovedností. V dnešní době existuje spousta nejrůznějších školení a vzdělávacích programů, které mohou lidé navštěvovat ve svém volném čase a získávat tak širší životní rozhledy a znalosti. Ono přeci jenom, i když v mládí vystudujeme tu nejlepší školu a najdeme si v té době pro nás naprosto vyhovující povolání, nikde není napsáno, že nás taková práce bude bavit i za dalších 20 nebo 30 let.
Dokonce ani odchodem do důchodu nemusí naše cesta za vzděláním skončit, ale naopak tohle období můžeme považovat za nový start na cestě za něčím novým, co nás bude bavit. Za něčím, na co jsme celý život neměli čas, nebo se báli, že je to příliš velký risk. Život totiž není jenom o vysvědčeních a diplomech, ale o tom, co nás naplňuje.
