Již před dávnými lety Niccolo Machiavellii cynicky prohlásil: „Lidé rychleji oželí ztrátu otce než ztrátu dědictví po něm“. A skutečně, je známo mnoho případů, kdy se i ze sourozenců nejlepších kamarádů stanou zarytí nepřátelé pouze kvůli tahanicím o dědictví a jejich představě o jeho nespravedlnosti. Jak to tedy s dědictvím je, kdo má na kolik nárok, co vše může změnit závěť, případně jak je možné někoho vydědit?
Předně je dobré vědět, že do pozůstalosti spadá nejen majetek a finance, ale často také dluhy. Nejde to zařídit tak, aby dědic majetek přijal a dluhy odmítl, v tomto případě platí skutečně “vše nebo nic”. Pokud byl zemřelý člověk v době úmrtí v manželství, má jeho žena nejprve nárok na vypořádání společného jmění manželů. To se většinou rozděluje napůl, pokud ovšem neměli manželé svůj majetek vypořádaný už za života jinak díky návštěvě notářské kanceláře. Druhá polovina majetku se poté bude dědit mezi děti.
Pokud své děti pozůstalý nevydědí, což je možné jen na základě zákonů daných pravidel a důvodů, které musí být skutečně závažné (například je alkoholik, neposkytlo vám pomoc v nouzi, dlouhá léta vás ignoruje, spáchalo trestný čin nebo je zadlužené), pak jsou děti neopomenutelnými dědici a vždy musí dědit. V případě vydědění je ideální sepsat listinu o vydědění, která se řídí stejnými pravidly jako závěť.
A jak je to tedy se závětí? Tu můžete napsat vlastní rukou a podepsat nebo za přítomnosti dvou svědků podepsat listinu psanou na počítači. Můžete ji uschovat buď doma, nebo ji svěřit do úschovy notáři. Druhá varianta je ideální, pokud si chcete být jistí, že vaši závěť někdo “omylem” neztratí nebo na ni nezapomene. Také v ní můžete jasně sepsat podmínky, které se k dědictví pojí, musí však být jasně rozpoznatelné, zda jsou splněny. Pokud si něčím ohledně dědictví nejste jistí, navštivte notáře Ostrava, nebo toho ve vašem městě. Jistě vám se vším poradí.