Aby města prosperovala a jejich obyvatelům se žilo dobře, musí se zásadně proměnit. Velmi diskutované je například téma uhlíkové stopy. Města se tak stále více snaží tzv. “žít zeleně” a využívat tak naplno lidského potenciálu k proměně a záchraně životního prostředí.
V dnešním článku se podíváme na to, co jsou to vlastně zelená města, jaké jsou podmínky k získání tohoto označení a jaká skrývají výhody.
Co je to zelené město?
Aby se město mohlo označovat jako zelené, musí se aktivně snažit chránit a zlepšovat životní prostředí. Je důležité taktéž využívat udržitelné přírodní zdroje a systematicky snižovat uhlíkovou stopu. Lidská činnost tak musí být upravena tak, aby byla šetrná k přírodě a co možná nejvíce využívala prostředky, které tohoto cíle pomáhají dosáhnout.
Není tajemstvím, že ubýváním stinných ploch a přibýváním betonových materiálů dochází ve městech k silnému oteplování. Zejména je tento problém patrný v letních měsících. Města tento problém řeší vysazováním zeleně, a to například i na střechách budov.
Dále je třeba, aby města snižovala emise skleníkových plynů a jak už bylo řečeno výše, také by se měla zaměřit na využití zejména udržitelných materiálů.
Co jsou to udržitelné materiály?
Udržitelným materiálem se rozumí takový, který splňuje vysoké technické požadavky a jeho použití představuje menší zátěž na životní prostředí. Jsou navíc obnovitelné, recyklovatelné a energeticky využitelné.
Můžeme sem zařadit například:
● dřevo – využít se dá například pro stavbu bytových prostor nebo rodinných domů
● bambus – přírodní materiál, který je vhodný například ke stavbě podlah. Výhodou je jeho rychlý růst, pružnost a dobré tepelné vlastnosti
● přírodní izolace – sem řadíme například ovčí vlnu, celulózovou izolaci nebo konopí. Představují skvělý prostředek pro udržení tepla ve vnitřních prostorách
● recyklované materiály – sklo, plasty a jiné materiály vhodné k recyklaci představují taktéž jeden z prostředků pro udržení cirkulární ekonomiky a zeleného chování
Podmínky pro označení zeleného města
Zelené město je tedy takové město, které vykazuje vysokou kvalitu úrovně života svých obyvatel a v oblasti environmentálních aktiv (voda, ovzduší, půda a biologická rozmanitost. Dále efektivně využívá přírodních zdrojů a v neposlední řadě zmírňuje a přizpůsobuje se účinkům změn klimatu.
Formou akčních plánů se navíc město snaží propojit navzájem všech 7 hlavních sektorů, které působí na kvalitu městského prostředí. Jsou to:
1. Doprava
2. Budovy
3. Průmysl
4. Voda
5. Energetika
6. Odpady
7. Využití území
Zelené město tedy představuje integrovaný systém klimatických řešení. Zpravidla je jeho environmentální činnost pravidelně identifikována. Obvykle ke kontrole dochází jednou za 5 let.
Příklady zelených měst
Ve světě jich nalezneme spousty a jejich počet stále narůstá. Velkým evropským hráčem v této oblasti je Barcelona, která se rozvoji zeleného myšlení a chování ve městě věnuje už několik let.
Studie zde dokonce odhalili, že kognitivní testy žáků v Barceloně odhalily o 6 % lepší výsledky u žáků ze škol, kde bylo více zeleně ve srovnání s těmi dětmi, na jejichž škole zeleň nebyla.
Dalším dobrým příkladem Praha a Brno. Tyto dvě velkoměsta České republiky se aktivně snaží o zlepšení životního prostředí a zlepšovat tak kvalitu života svých obyvatel a směřovat k udržitelnosti. V Brně například roste počet zelených střech.
Význam zelených měst
Snaha o udržení kvality životního prostředí je v poslední době velmi diskutované téma. Rovněž také víme, že spousta materiálů, které jsme zvyklý používat, a které však nezaručují věčné zásoby (jako například ropa). Udržitelné materiály a solární energie jsou tak jedním ze způsobů, jak tyto zdroje nahradit a postupně si na jejich užívání zvyknout.
Se zvýšenou urbanizací je snaha o tvoření zelených měst stále více aktuální. Díky postupujícím a inovačním technologickým vymoženostem se navíc realizace usnadňuje. Výsledkem je nejen postupné zlepšování životního prostředí, ale také jsou tyto města atraktivní pro život a soukromé investice.
Zdroje: Instaprof, Šetrné Materiály, Zelená Města, Česká Infrastruktura
Kamila Tomková je vášnivou čtenářkou knih – zejména těch s fantasy tématikou, ale nepohrdne ani klasickou literaturou. Ve svém volném čase ráda vaří a zkouší nové recepty, nebo tráví čas se svými nejbližšími a přáteli nad sklenkou dobré kávy či vína. Psaní ji provází od základní školy a snaží se ve svém koníčku stále zdokonalovat.