Nacházíte se v náročné finanční situaci? Příspěvek na živobytí je důležitou formou finanční pomoci určenou k podpoře jednotlivců a rodin, jejichž rozpočet nepokryje ani základní životní potřeby.
V dnešním článku prozkoumáme, jak funguje systém pomoci v hmotné nouzi, kdo má nárok na příspěvek na živobytí a jak se počítá jeho výše. Zjistěte, jak můžete využít tuto formu podpory, abyste si zajistili důstojné životní podmínky.
Systém pomoci v hmotné nouzi
Představte si situaci, kdy vám po zaplacení nájmu a energií nezbývá ani na základní životní potřeby. Nebo když přijdete o domov kvůli povodním a nejste pojištění.
A co teprve, když v osmnácti opustíte dětský domov bez finanční opory? Právě pro tyto kritické momenty existují dávky hmotné nouze. Zatímco klasické sociální dávky fungují jako záchranná síť, pomoc v hmotné nouzi je síť pod touto sítí – měla by zachránit ty, kteří skrz ni propadnou.
Dávky pomoci v hmotné nouzi
Dávky pomoci v hmotné nouzi pomáhají osobám s velmi malými příjmy zajistit základní životní potřeby. Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Dávky pomoci v hmotné nouzi poskytuje Úřad práce České republiky. Jejich cílem je jednak předejít sociálnímu vyloučení, ale také motivovat osoby s nízkými příjmy k aktivnímu řešení jejich finanční situace. V rámci této podpory existují tři formy pomoci:
- příspěvek na živobytí, což je pravidelná podpora k pokrytí základních potřeb,
- doplatek na bydlení, což je příspěvek na zajištění důstojného bydlení (nepleťte si jej s příspěvkem na bydlení),
- mimořádná okamžitá pomoc, což je jednorázová podpora při neočekávané finanční tísni.
Co je to hmotná nouze a jak se určuje její hranice?
Hmotná nouze nastává, když člověk nebo rodina nemají dostatečný příjem, aby mohli pokrýt své základní životní potřeby na přijatelné společenské úrovni. Takovými potřebami se myslí zejména jídlo, oblečení a bydlení.
Lidé v hmotné nouzi si také obvykle nemohou tento příjem navýšit – ať už z důvodu věku, zdravotního stavu, nebo neočekávaných událostí. Hmotná nouze se netýká jen dlouhodobě chudých, v hmotné nouzi se může člověk snadno ocitnout třeba kvůli řádění živlů.
Kolik peněz je hmotná nouze? Podle § 2 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi se v hmotné nouzi nachází ten, jehož příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje tzv. částky živobytí.
U nezaopatřených dětí, starobních důchodců, osob invalidních ve třetím stupni a osob starších 68 let je částka živobytí rovna částce životního minima. U ostatních osob se stanovuje podle existenčního minima.
Kolik je životní minimum 2024?
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
| Životní minimum od 1. 1. 2023 | |
|---|---|
| Jednotlivec | 4.860 Kč |
| První dospělá osoba v domácnosti | 4.470 Kč |
| Druhá a další dospělá osoba v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem | 4.040 Kč |
| Dítě do 6 let | 2.480 Kč |
| Dítě od 6 do 15 let | 3.050 Kč |
| Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let | 3.490 Kč |
Kolik je existenční minimum 2024?
Existenční minimum je nejnižší částka peněz, kterou člověk potřebuje k pokrytí základních životních potřeb, jako jsou jídlo, oblečení a základní hygienické potřeby. Jde o minimální hranici pro přežití.
Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. V roce 2024 činí existenční minimum částka 3130 korun na měsíc.
Co je to příspěvek na živobytí?
Příspěvek na živobytí je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá jednotlivcům a rodinám v těžkých finančních situacích, kdy jejich příjem nestačí na pokrytí základních potřeb.
Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Hodnotí se především možnost zvýšení příjmu vlastní prací, řádným uplatněním pohledávek a prodejem nebo jiným využitím majetku. Pro rodiny se částky živobytí jednotlivých členů sčítají.
Co mohu hradit z příspěvku na živobytí?
Příspěvek na živobytí, který se vyplácí měsíčně, je určen na pokrytí základních výdajů potřebných pro každodenní život, kromě nákladů na bydlení. Patří sem strava, nákup potravin, oblečení, obuv, hygienické potřeby, výdaje za dopravu, jízdenky, telefonní poplatky nebo výdaje na vzdělání. Cílem příspěvku je umožnit lidem v tíživé situaci pokrýt běžné životní náklady.
Kdo má nárok na příspěvek na živobytí?
Nárok na příspěvek na živobytí má osoba nebo rodina, která se nachází v hmotné nouzi. To znamená, že jejich příjem, spolu s příjmy všech společně posuzovaných osob, nedosahuje částky živobytí stanovené zákonem. O tomto nároku rozhoduje úřad práce, který přihlíží ke všem okolnostem, včetně příjmů, majetkových poměrů i životní situace každého žadatele.
Jak se vypočítává příspěvek na živobytí?
Příspěvek na živobytí pomáhá dorovnat příjmy člověka nebo rodiny do výše částky živobytí, což je minimální suma nutná k zajištění základních potřeb. Výpočet probíhá srovnáním celkových příjmů s touto částkou, přičemž se zohledňují „přiměřené náklady na bydlení“.
Ostatní příjmy, kam spadá třeba rodičovský příspěvek nebo příjmy z pronájmu, se započítávají celé.
Od příjmů se poté odečtou přiměřené náklady na bydlení. Do přiměřených nákladů na bydlení se počítá nájemné nebo podobné náklady. Náklady na bydlení představují maximálně 30 % z příjmu žadatele (v Praze 35 %).
Pokud příjem snížený o tyto náklady nedosahuje částky živobytí, může být poskytnut příspěvek na živobytí. Výška příspěvku se u každého liší. Výši příspěvku na živobytí pro vaši konkrétní situaci si můžete snadno spočítat na kalkulačce příspěvku na živobytí.
Příklad
Pan Petr je starobní důchodce a jeho měsíční důchod činí 6 000 Kč. Nájem a energie jej stojí 5 000 Kč. Z důchodu se započítává 80 %, takže jeho příjem pro výpočet dávky je 4800 Kč (80 % z 6 000 Kč). Prvně musíme zjistit, zda je pan Petr v hmotné nouzi, tj. zda mu po odečtení přiměřených nákladů od příjmů zbývá méně než částka životního minima.
Po odečtení nákladů na bydlení od příjmu pana Petra, tj. 4800-1440 = 3360 jsme zjistili, že se skutečně nachází v hmotné nouzi. Pro určení výše příspěvku na živobytí musíme zjistit rozdíl mezi částkou živobytí pro jednotlivce, která činí 4860 Kč a jeho příjmu sníženého o přiměřené náklady na bydlení. Tj. 4860 – (4800–1440) = 1500. Pan Petr má tedy nárok na příspěvek na živobytí ve výši 1500 Kč.
Povinnosti příjemce příspěvku na živobytí
Příjemce příspěvku na živobytí musí pravidelně dokládat úřadu práce své příjmy, náklady na bydlení a případně i výpisy z bankovních účtů všech posuzovaných osob. Na výzvu se musí dostavit na úřad práce, a dále musí oznamovat všechny změny ovlivňující nárok na dávku (například získání majetku nebo práce).
Příjemce je povinen umožnit úřadu práce šetření v místě bydliště, které může proběhnout i bez předchozího ohlášení. Nesplnění těchto povinností může vést k zamítnutí nebo odejmutí dávky.
Zdroje: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Peníze.cz, Úřad práce, Veřejný ochránce práv
Sára Aiblová je studentkou brněnské právnické fakulty. Kromě práva se zajímá o psychologii, kulturu a cestování. Baví ji prozkoumávat aktuální témata ze světa technologií či wellness a předávat je čtenářům.