Když se řekne „daně“ spoustě z nás se zježí chlupy na těle, už jenom z toho slova. Daně jsou nedílnou složkou naši finanční soustavy a jejich placení se jednoduše nevyhneme. I když asi všichni znají základní výčet daní, ne každý by už dokázal vysvětlit a popsat celou daňovou soustavu.
To, že je daňová soustava složitá je vidět hned na tom, že sama o sobě je ještě tvořena třemi dalšími soustavami. První je soustava předpisů, která určuje druhy daní. Další v pořadí je soustava subjektů, které se podílejí na vybírání a kontrolování daní. Těmto subjektům se říká správci daně a v české republice je tvoří finanční úřad. A poslední v řadě je soustava subjektů, které vybrané daně používají.
Daň jako taková je povinná a nenávratná platba, která je od nás vybírána státem z titulu vlastnictví nějakého majetku nebo příjmu. Tohle tak nějak všichni víme, ale často se ptáme, kam ty naše peníze vlastně jdou? Placením daní přispíváme na hrazení nevýdělečných služeb jako je zdravotnictví, doprava, kultura nebo školství. Nebo by to tak aspoň mělo být…
Obecně by mělo platit, že daně nikoho neznevýhodňují, tedy že jsou neutrální. Placení daní by tak mělo být stejné pro všechny, což může být výhodou, ale i nevýhodnou. Výjimka však potvrzuje pravdilo a jinak tomu není ani tady. Daňové zvýhodnění totiž v praxi najít můžeme, a to například u lidí, kteří pracují ekologicky a mají tedy na společnost výchovný vliv.
O daních bychom si tu mohli povídat hodně dlouho a stejně bychom nepojmuli úplně všechny. Existují však odborníci, kteří se v daních skutečně vyznají, je to taky jejich denní chleba. Tito lidé jsou pravou rukou podnikatelů, umělců, herců a zkrátka všech, kteří mají nějaký jiný příjem než běžné zaměstnání.
Práce takové účetní nebo účetního spočívá v tom, že každý měsíc obdrží od svých klientů hromadu dokladů všech jejich příjmů a výdajů a těmi se probírá, zakládá různé účetní deníky a knihy a řeší právě zmíněné zdaňování. Měsíčně se řeší například daň z přidané hodnoty neboli známé DPH. Větší práce ale příjde v období po uplynutí jednoho kalendářního roku, kdy se spočítají všechny příjmy a výdaje a řeší se další dílčí daně jako je daň z příjmů a podobně.
Účetnictví by měla dělat osoba s přirozeným smyslem pro pořádek, v opačném případě by se totiž ve všech těch účtech po čase úplně ztratila. Obecně je tohle povolání jedno z těch nejzodpovědnějších a nejpreciznějších, které v ekonomické branži najdeme.