Většina lidí, kteří se ve financích příliš neorientují mají tendenci si plést práci daňového poradce a účetního. Je pravda že se může zdát, že jejich činnost a kompetence v mnohém splývají v jedno a malí podnikatelé potom mohou nabýt dojmu, že platit si za obě tyto služby je zbytečné. Ale měli by mít na paměti, že ne každý účetní je daňový poradce, a ne každý daňový poradce je dobrý účetní. Úplně nejzásadnější rozdíl spočívá v tom, že práci účetního je vést účetnictví nebo daňovou evidenci (pozor, nepleťte si pojmy daňová evidence a daňové přiznání!) zatímco daňový poradce sestavuje daňová přiznání a radí v oblasti daní.
Ačkoliv v praxi účetní často pomáhají s daněmi, nemají sestavení daňových přiznání ve svém oprávnění a co více, tato činnost není zahrnuta v jejich profesním pojištění. Pokud tak účetní udělá v daňovém přiznání chybu, není tato chyba pokryta jeho pojištěním a podnikatel za jeho chybu musí zaplatit nemalé částky. To často vede k finančně právnímu sporu. Poradce je pro tyto případy pojištěn a případné škody pokryje jeho pojištění a je to jeho odpovědnost.
Už víme, proč by účetní neměl dělat daňové přiznání, další otázka je, proč by specialista na daňové poradenství neměl dělat účetnictví. Samozřejmě že po splnění rekvalifikačních kurzů může daňový poradce vést účetnictví, vždy vsak musí být navázáno na poskytování daňového poradenství. Pokud však nemá živnostenské oprávnění na vedení účetnictví, přesto ho vede a pochybí, situace s pojištěním je stejná, jako když účetní udělá chybu v daňovém přiznání.
Úplně samostatnou kapitolou, která také nemusí být úplně jasná, je soudní znalec v oboru ekonomika. Ten se hodí, když je třeba vypracovat znalecký posudek týkající se cen. Pro malé firmy je tak úplně nejvýhodnějším řešením si na finanční záležitosti najmout jednu firmu, která zaměstnává více specialistů a zvládne pokrýt jak účetnictví, tak poradenství.
