I když se čím dál více lidí pouští do podnikání a pracují takzvaně na vlastní noze, většina pracujících jsou zaměstnanci. Ti, na rozdíl od podnikatelů, mají smluvně danou mzdu, kterou za odvedenou práci dostanou. Pokud jsme tedy zaměstnaní, nemusíme se každý měsíc strachovat, jestli domů doneseme nějaké peníze, zároveň nás ale na výplatní pásce žádný nečekaný platový nárůst nečeká.
Pokud nepracujeme například na úřadě a našim zaměstnavatelem není přímo stát, záleží výše našich měsíčních příjmů na dohodě se zaměstnavatelem. Nicméně i tady má stát určité slovo a zavádí takzvanou minimální mzdu, která má zaměstnancům zaručit alespoň nejnižší přípustnou výši pracovní odměny. Kromě pracovního poměru se minimální mzda vztahuje také na dohody o pracích, tedy dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce. Při uplatňování minimální mzdy se nerozlišuje, jestli má zaměstnanec smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou. Minimální mzda se může rok od roku měnit. Oproti minulému roku vzrostla od ledna 2020 minimální mzda o 1 250 korun na celkových 14 600 korun měsíčně. Tento údaj však platí pouze pro zaměstnance se 40hodinovou týdenní pracovní dobou. Minimální hodinovou mzdu vláda určila na 87, 30 korun.
Kromě minimální mzdy se musí zaměstnavatelé řídit také takzvanou zaručenou mzdou. Ta je odstupňovaná podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, kterým se jinak říká mzdové tarify. Zaručená mzda tak může minimální odměnu za práci ještě zvýšit. Zatímco například skladník nebo uklízečka nesmí od ledna letošního roku dostat méně než 14 600 korun měsíčně, odměna realitního makléře musí být minimálně 29 200 korun. Také například popelář má nárok na vyšší odměnu než uklízeč či uklízečka. Minimální mzda je pro něj určená na 16 100 korun. Zedník, který je ve čtvrté platové skupině, by si neměl vydělat méně než 19 600 korun za měsíc, výplata dirigenta by neměla klesnout pod 24 tisíc a lékař ne méně než 26 500 korun měsíčně.
Pro „běžného smrtelníka“ může být těžké uhlídat, kolik přesně peněz musí, jakému zaměstnanci zaplatit, jaké daně a kam musí odvádět a jak do toho všeho započítat například neplacené volno. Na vedení mezd si proto většina podnikatelů najímá účetní.
