Mnozí možná mají pocit, že závěť je spíše otázkou filmů nebo pohádkově bohatých rodin, které se perou o dědictví. Pravda je však taková, že notářsky potvrzená závěť může vyřešit mnohé problémy, které nastanou s pozůstalostí a s dědictvím, a proto je dobré ji mít pro všechny případy sepsanou. Příbuzní tak nebudou mít žádné pochybnosti o tom, co mělo komu připadnout, můžete někoho vydědit a máte jistotu, že vaše poslední vůle bude splněna přesně podle vašich přání. Jak tedy na to, pokud se rozhodnete, že je třeba tento dokument sepsat?
Nejjistějším způsobem pořízení závětí je sepsání závěti notářským zápisem. Nejspolehlivější je sepsat závěť vlastní rukou a nechat si ji u notáře potvrdit. Její vyhotovení pak u notáře zůstane bezpečně uložené a je tak naprostá jistota, že bude naplněna. Pokud není napsána vlastní rukou, ale například na počítači, musí její pravost potvrdit svědci. Při jejím předání notáři je potom závěť uložena do evidence právních jednání pro případ smrti a stane se tak veřejnou listinou. To zaručí, že tato závěť má větší právní sílu u soudu, než závěť sepsaná advokátem nebo vámi.
Při psaní závěť jsou neopomenutelnými dědici děti, pokud ovšem nedojde k vydědění, I to má však své jasné předpisy a není možné někoho vydědit jen proto, že si například nechal udělat tetování. Je nutné sepsat listinu o vydědění a nechat ji ověřit v notářské kanceláři. Vyloučit někoho z dědického řízení je možné, když neposkytl zůstaviteli závěti potřebnou nouzi, neprojevuje zájem o zůstavitele, vyděděný byl odsouzený k za spáchání trestného činu, je zadlužený nebo vede nezřízený život.
A co si tedy potřebujete vzít s sebou, pokud se rozhodnete za notářem se svou závětí zajít nechat ji u něj ověřit a uložit? Samozřejmostí je občanský průkaz, na listině potom nesmí chybět identifikační údaje dědiců – jméno, příjmení, datum narození a bydliště, je třeba mít dokumenty, které prokazují vlastnictví předmětu – kupní smlouvy, darovací smlouvy a další.
