Kraje i jednotlivé obce v České republice mají vlastní majetek a vlastní příjmy, se kterými musí hospodařit. Podle požadavků zákona si potom vytváří také vlastní rozpočet a peníze z něj následně investují například do projektů na zvelebení a rozvoj života v obci. Kromě této samosprávy plní některé obce také funkci státních orgánů. Z tohoto hlediska je důležité rozlišovat dva základní typy obcí, a to obce se samostatnou a s přenesenou působností.
Obce se samostatnou působností fungují jako nezávislé jednotky. Veškeré záležitosti týkající se obce a života v něm si obec spravuje samostatně tak, jak to stanovuje zákon. Státní orgány a orgány krajů mohou do působnosti obce zasahovat jedině v momentě, kdy je vyžadována ochrana zákona a jen způsobem, který zákon stanoví. Nejvyšší rozhodovací pravomoc má v takové obci obecní zastupitelstvo. Počet členů zastupitelstva je dán podle velikosti obce a počtu jejích obyvatel. Zastupitelstvo obce se schází minimálně jednou za tři měsíce a v případě potřeby jej svolává starosta. Kromě rozvoje obce a hospodaření s obecním rozpočtem, rozhoduje obec se samostatnou působností například také o názvech ulic a jednotlivých částí obce, zřizování a rušení příspěvkových organizací, zřizování a rušení obecní policie či vydává obecně závazné vyhlášky obce.
Kromě samostatné působnosti může obec vykonávat také působnost přenesenou, tedy takovou, která jim byla svěřena státem. Obce tedy vykovávají tyto činnosti jménem státu a plní tak jeho úkoly. Hlavním vykonavatelem přenesené působnosti je obecní úřad a jeho odbory, tedy například stavební úřad či matrika. Obce, které vykonávají přenesenou působnost musí respektovat usnesení vlády a směrnice ministerstev.
Podle rozsahu státní správy, kterou vykonávají a podle rozsahu své působnosti se obce dají rozdělit do tří stupňů. Do prvního stupně se řadí takové obce, které jsou tvořeny jednou nebo několika vesnicemi a přilehlým územím. Obce druhého stupně se označují jinak také jako obce s pověřeným obecním úřadem. V tomto případě se jedná většinou o města. Třetí stupeň potom zahrnuje obce s rozšířenou působností, které mohou být označovány také jako malé okresy. Zde se potom jedná výhradně o města.
