Obec Jívová se nachází v Nízkém Jeseníku v nadmořské výšce 571 metrů, severovýchodně od Olomouce a východně od Štemberka. Vznikla na obchodní cestě z Olomouce k Moravskému Berounu a dále do Slezska k Bruntálu a Opavě. Dodnes stojí u silnice Dolní a Horní Bouda, kdysi zájezdní a ubytovací hostince.
Jívová má výjimečnou polohu, najdete tady úrodná pole i lesy. Studny jsou tady hluboké, někdy i dvacet metrů. V katastru obce ale pramení několik potůčků a potoků. Podnebí je spíše chladné, odpovídá vyšší nadmořské výšce. V kronice se vyskytují zápisy, kdy tady napadlo tolik sněhu, že Jívová byla zcela odříznuta od okolního světa.
Dominantou obce Jívová je kostel sv. Bartoloměje, postavený v barokním stylu počátkem 18. století. Je památkově chráněn stejně jako nízká ohradní zeď kolem kostela a dřívějšího hřbitova. Interiér kostela je ozdoben dílem známého olomouckého malíře Jana Kryštofa Handkeho. Několik jeho obrazů a fresek je na stropě a na zdech hlavní lodi a obou kaplí, je autorem i obrazů s výjevy křížové cesty. Na výzdobě se podílela také kamenická dílna Jana Václava Sturmera. Obraz Sedmibolestné Panny Marie, který do Jívové dovezli v roce 1687 poutníci z kláštera v polské Čenstochové, byl v minulosti spojen s několika údajnými zázraky.
Naproti kostelu stojí radnice. Je to patrová budova s podkrovím, zvoničkou na střeše a s erbem na štítové zdi. Pochází z 18. století, ale její podoba se v průběhu let při přestavbách několikrát změnila. Naposledy na konci 19. století. Na zmínku stojí i další památky, například socha sv. Floriana a dvěma postranními sochami sv. Jana z Boha a sv. Jana Nepomuckého. Pochází z roku 1867, několikrát změnila své místo, ale vrátila se nakonec na původní, ke kostelu. Na náměstí stojí i kamenný kříž se sousoším Kalvárie a sochami Panny Marie a Jana Evangelisty z dílny sochaře Bernarda Kulzera. Další zajímavý kříž jetelového tvaru s korpusem Ukřižovaného Krista stojí uprostřed hřbitova, a také u silnice do Domašova a do obce Vésky.
U obce Jívová kdysi stál hrad Tepenec, dnes je z něj bohužel jen zřícenina. Provádí se tady archeologický průzkum, při němž byly nalezeny zbytky mnohem staršího opevnění z doby bronzové. Počátky hradu jsou spojeny s Karlem IV., který horu Tepenec koupil v roce 1340 od svého strýce. Chtěl tady vybudovat hrad s posádkou, která by střežila terén kolem důležité komunikace. Na konci 14. století se hrad Tepenec stal obětí bojů mezi markrabaty Joštem a Prokopem. Důkazem toho je propálená vrstva, nalezená pod zříceným zdivem, a také kamenné koule a hroty šípů z kuší.