Město Oloví se nachází na Sokolovsku v Karlovarském kraji, na půl cesty mezi Sokolovem a Kraslicemi. Protéká jím řeka Svatava, do níž vtéká několik potoků, například Novohorský potok od Jinřichovic. Oloví se rozprostírá na mohutném kopci, jeho okolí je pokryto hustými, hlavně smrkovými lesy.
Oloví založil v 15. století Štěpán Šlik, významný důlní podnikatel, jehož rodině patřily doly na stříbro, měď, rtuť, cín, železo a olovo. V Oloví se od jeho vzniku těžilo olovo a v menší míře i stříbro. Význam dolů stoupal, a proto byla obec v roce 1519 povýšena na městečko, počítalo se tady s větší výstavbou, bylo rezervováno i místo pro kostel. Ten bylo postaven v letech 1524-1603 a byl prvním luteránským kostelem na Loketsku. Do Oloví byl z Krajkové, kde se těžba utlumila, přenesen horní úřad. Šlikové o Oloví přišli, získal ho do vlastnictví panovník a v roce 1561 se z něj učinil královské horní město s řadou privilegií. Oloví bylo osvobozeno od daní, povoluje se stavba domů, drtiček rudy, pivovarů, lázní, obyvatelé smějí brát palivové dřevo a kamení z loketských lesů, mohou se stěhovat, provozovat řemesla a porážet dobytek.
Koncem 16. století dosahují doly v Oloví hloubky 400 metrů, což je největší hloubka v celém Krušnohoří, na jejich odvodnění se používají čerpadla. Na začátku 18. století hodně obyvatel z města odchází pracovat do uhelných dolů u Sokolova. Oloví stále zůstává bohatou obcí, díky nové silnici a železnici se tady daří obchodu i řemeslům, je založena košíkářská škola a sklárna. Sklárna přinesla nové pracovní příležitosti a lidé se do Oloví začínají vracet. Dělá se tady foukané a později i tabulové sklo. Za obou světových válek rozvoj průmyslu v regionu poznamenal nedostatek pracovních sil, protože muži byli odvedeni do armády. Po roce 1946 bylo z Oloví odsunuto německé obyvatelstvo a stěhují se sem Češi z vnitrozemí i ti, kteří se vracejí se zahraničí.
Sklářská tradice v Oloví přetrvává dodnes, na modernizovaných linkách se vyrábí protipožární sklo a automobilová zrcátka. Kostel sv. Michaela Archanděla byl prohlášený za kulturní památku a postupně se opravuje, stejně jako místní kaplička. V roce 2007 se Oloví po letech vrací status města.
