Pokud jste ještě nikdy nebyli ve východočeském městě Choceň, napravte to a udělejte si tam co nejdříve výlet. Choceň, ve které dnes žije kolem 9 tisíc obyvatel, vás určitě nadchne. V okolí i ve městě samotném je tolik zeleně, že působí dojmem obrovského parku. Leží na řece Tichá Orlice.
Tento vodní tok do oblasti přilákal lidi už v době bronzové. Původní osada vznikla na území, ovládaném rodem Slavníkovců a později Vršovců. První písemná zmínka o Chocni je z roku 1227, větší rozkvět zaznamenala v 15. století, kdy patřila Pernštejnům. Ti městu zajistili řadu výsad. Město v průběhu staletí postihlo několik požárů, ale vždy povstalo z popela k nové prosperitě. Na břehu řeky byl postaven zámek s velkým dvorem, město získalo řadu výsad – k pořádání trhů, cechu řeznického, krejčovského a ševcovského, a také právo várečné. Během 18. století byla postavena nová barokní fara, kostel a zvonice. V 19. století se Choceň stala důležitou železniční křižovatkou a spojnicí na trase Praha – Olomouc, východní křídlo zámku byl přestavěno do současné podoby, přibyla v něm kaple Nanebevzetí Panny Marie. V Chocni se začal rozvíjet strojírenský průmysl, byla otevřena přádelna lnu a vzkvétalo zemědělství.
Zámek najdete v centru, patřil mnoha majitelům a několikrát byl přestavěn. Dnes je po rekonstrukci, patří městu a sídlí v něm Orlické muzeum a Základní umělecká škola. Ke stavbě kostela sv. Františka Serafinského výrazně přispěl hrabě Kinský. Můžete v něm obdivovat oltářní obraz z dílny malíře Petra Brandla, venku potom zase sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava. U kostela stojí barokní zvonice od M. Rossiho, špitál z roku 1750, v němž je dnes klub seniorů, a barokní děkanství. Na Tyršově náměstí je dominantou radnice, která získala svou současnou novorenesanční podobu v roce 1880. Mariánský sloup uprostřed náměstí byl postavený na náklady obce v roce 1760.
Choceň proslavily hlavně přírodní památky, především Státní přírodní rezervace Peliny se strmými opukovými skalami, porostlými bučinami. Opukové stěny jsou vysoké místy až 35 metrů, jsou zvětralé a tvoří zajímavé tvary, které osvěží vaši fantazii. Rostou tady chráněné zvonky a lilie, vyskytují se tu vzácné druhy měkkýšů. Název rezervace je odvozen od Pelova mlýna, v němž se mlelo obilí už v roce 1407. Další přírodní rezervace Hemže-Mýtkov se rozkládá na území 29 hektarů mezi Chocní a Brandýsem nad Orlicí, zajímavá je i Bošínská obora s bažantnicí a mohutnými starými stromy. Památný dub u bývalého dvora Postolov má obvod kmenu 659 centimetrů.