O tom, že nadměrná radiace je zdraví a dokonce i životu nebezpečná, není sporu. V České republice na systém radiační ochrany a na monitorování radiační situace pamatuje Atomový zákon a na něj navazující předpisy. Radiační situace se zjišťuje především pomoci Radiační monitorovací sítě. Jejím řízením je pověřen Státní úřad pro jadernou bezpečnost, vedle jeho Regionálních center a Státního ústavu radiační ochrany a držitelů povolení k provozu jaderných zařízení, se na uvedené činnosti podílejí příslušné organizace ministerstev financí, obrany, vnitra, zemědělství a životního prostředí.
Radiační monitorovací síť pracuje ve dvou režimech. První z nich je zaměřen na obvyklou radiační situaci, druhý nastává v době havarijních situací, kdy dojde k nějaké mimořádné události. V současné době je na území České republiky devět monitorovacích sítí. Síť včasného zjištění je na 169 místech, v okolí jaderných elektráren Dukovany a Temelín je teritoriální síť doplněna teledozimetrickými systémy. Teritoriální a lokální sítě teledozimetrie jsou rozmístěné venku i v budovách, měří také uvnitř jaderných elektráren. Síť pro vnitřní ozáření na svých monitorovacích místech měří obsah reprezentativních radionuklidů v životním prostředí, v potravním řetězci a na lidském těle. Teritoriální sítě odběru vzorků sledují kontaminaci ovzduší. Vzorky se posílají do speciálních laboratoří mnoha organizací, vybavených pro kvalitativní a kvantitativní analýzy obsahu radionuklidů ve vzorcích, odebraných na různých místech, například a aerosolech, ve spadech, v potravinách, pitné vodě a krmivech. Při zkoumání těchto vzorků jsou využívány metody spektrometrie alfa, beta ,gama a metody radiochemické analýzy. Významnou složkou Radiační monitorovací sítě jsou mobilní skupiny různých rezortů, které pracují v terénu.
Státní ústav radiační ochrany, v. v. i., standardně monitoruje aktivity ovzduší od Černobylské havárie. Z umělých radionuklidů je už v ovzduší dlouhodobě měřitelné pouze Cesium a přírodní radionuklidy, které jsou hodnoceny hlavně proto, aby se ověřovala správnost měření jednotlivých laboratoří.
