Obec Ženklava se rozkládá v údolí potoka Sedlničky na Novojičínsku v Moravskoslezském kraji po obou stranách silnice vedoucí ze Štramberka do Veřovic v délce více než tři kilometry. Název obce se v historických dokumentech objevuje v češtině i v němčině, a to v podobě Ženklab či Ženklev, a také Senftleben. Vznikla pravděpodobně už ve 13. století, obklopená dalšími osadami. První písemná zmínka o obci se vyskytuje v listině Lacka z Kravař v roce 1411. Tenkrát se o ní psalo jako o české obci Ženklab. Štramberské panství patřilo pánům z Kravař do roku 1434, kdy zemřel poslední mužský potomek. Později obec měnila své majitele, počátkem 16. století byla zničena živelnou pohromou a zpustla. Byla však znovu osídlena, a to Němci z Fulneku a jeho okolí. Za třicetileté války byla Ženklava často pleněna vojsky, v roce 1624 ji vypálili Poláci. A novými osídlenci byli opět Němci. Od roku 1590 byla Ženklava povinna všemi polními pracemi, při tažných robotách mohli místní pást koně na dvorských polích. Za vlády Marie Terezie byla upravena selská robota, až do jejího zrušení místní lidé robotovali.
Do roku 1845 obec patřila pod Nový Jičín a Štramberk, v roce 1851 byl dohled nad obcemi svěřen okresním úřadům. Podle Zemského zákona z roku 1864 se obyvatelé obcí dělili na dvě základní skupiny – občany a přespolní. Občané zde vlastnili nemovitost nebo platili přímou daň z živnosti, případně z příjmu. Po vzniku samostatné republiky nové volební zákony umožnily volit obecní zastupitelstvo, obecní radu, starostu a komise.
V roce 1938 do Ženklavy vpochodovali němečtí vojáci a byla začleněna do Sudet. Představitelé obce už nebyli voleni, ale jmenováni, do starostových rukou byla soustředěna prakticky veškerá moc. V roce 1939 obec hraničila s Protektorátem Čecha a Morava, celní hranice obec oddělovala od českých obcí Veřovice a Lichnov.
Ženklava bývala převážně zemědělskou obcí, do jejího katastru zasahovaly vápencové lomy a cementárna. Místní obyvatelé hledali práci také v kopřivnické továrně na auta a železniční vozy.
Dnes v Ženklavě žije více než 1100 obyvatel, vyvíjejí tady činnost různé spolky a sdružení, například hasiči, senioři, myslivci, TJ Sokol, zahrádkáři a spolek rodičů. To, co lidi do obce v současné době táhne nejvíce, je možnost skvělé rekreace. Najdou tady potřebné zázemí, ubytování, hospůdku i pivovar.
