Zemědělská výroba je snad nejstarším odvětvím průmyslu vůbec. Již 20 000 před naším letopočtem lidé sbírali semena a plody rostlin, aby se měli čím živit. Zemědělství od dob svého vzniku ušlo dlouhou cestu, ve starověku se rozvíjel systém závlahového zemědělství, středověk se vyznačoval zdokonalováním techniky a zvyšováním produkce a od počátku 20. století přichází mechanizace, používání hnojiv a pesticidů a s tím spojené raketové zvýšení produktivity. Dnes už se nemusíme spoléhat jen na to, co si vypěstujeme a zemědělství již není hlavním tvůrcem DPH ve vyspělých zemích. Díky globalizaci také můžeme ochutnat dříve nepoznané exotické plodiny a za dnes již zdomácnělé brambory vděčíme objevení Ameriky.
Samostatnou etapu ve vývoji zemědělství, významnou především pro země východního bloku je vznik jednotných zemědělských družstev a nucené spojování polností. Po revoluci původní JZD změnila své názvy na “zemědělská družstva” a mnoho se jich zachovalo a po transformaci na jinou formu vlastnictví fungují dodnes. Jedním takovým příkladem je i zemědělské družstvo “Podlipan” Vitice, které se specializuje na rostlinnou výrobu a prodej nezpracovaných zemědělských produktů za účelem dalšího zpracování a prodeje.
Prodej zemědělských komodit i dnes hraje svou roli v ekonomice. Produkty zemědělské výroby se dále zpracovávají v potravinářském průmyslu, dále na výrobu krmiv a hnojiv nebo i do farmaceutického průmyslu. Vždyť více než polovinu našeho území tvoří zemědělská půda a zhruba polovina půdy orné je využita k pěstování obilovin. Mimo jiné zemědělství poskytuje nezanedbatelné ekologické a společenské funkce. I dnes je důležitou složkou venkova, kde zaměstnává lidi a dotváří ráz krajiny.