Pokud máte dobrý obchodní nápad, neexistuje snadnější cesta k výdělku než živnostenské oprávnění. Preferujete-li být sami sobě zaměstnavatelem, chcete jen dobrý nápad a pár administrativních kroků a cesta k vlastnímu podnikání je vám otevřena.
Jak ovšem postupovat, potřebuje-li živnostník svoji živnost na nějakou dobu pozastavit?
Důvody k pozastavení živnosti
Důvodů k pozastavení živnosti může mít podnikatel více. Jeho práce může mít například sezónní charakter, a proto se mu nevyplatí činnost provozovat v kuse a zároveň pak může nastupovat do zaměstnání. Dále se pak mohou objevit problémy se snížením poptávky po jeho zboží či službách. A mezi ty nepříjemnější důvodu k pozastavení živnostenské činnosti pak patří úrazy a rekonvalescence, která živnostníkovi dočasně brání v podnikání.
Zde se nám ovšem znovu nabízí otázka – jak v takovém případě postupovat?
Komu musím pozastavení své činnosti nahlásit?
K pozastavení činnosti samozřejmě patří trocha té administrativy. Živnostenská činnost má tu výhodu, že si je podnikatel “sám sobě pánem”, avšak komunikaci s úřady se v tomto případě nelze vyhnout.
Rozhodnete-li se podnikání z některého z výše uvedených či jiných důvodů přerušit, musíte to v prvé řadě nahlásit následujícím úřadům:
- správa sociálního zabezpečení – zde platí pravidlo nahlášení do osmého dne následujícího po přerušení činnosti
- zdravotní pojišťovna – do osmého dne po přerušení
- finanční úřad – do patnácti dnů od přerušení činnosti
Také lze postupovat jednodušeji a to nahlášením pozastavení činnosti na živnostenském úřadě. Zde vyplní živnostník změnový list Jednotného registračního formuláře a tímto se následně informace dostanou i k pojišťovně.
Na jak dlouho můžu pozastavit živnostenskou činnost
Živnost může podnikatel pozastavit na několik měsíců či dokonce let. Obecně však platí, že činnost nelze pozastavit na dobu neurčitou. Rovněž ji nelze přerušit zpětně, vždy je nutné přerušení nahlásit dopředu, a definovat dobu přerušení.
Online generace
V dnešní době není asi nic, co by nám život v jistých směrech zjednodušovalo tak jako internet. Doba vyhledávání informací v regálech knihoven je téměř za námi, a přestože tahle skutečnost by mohla některé lidi pohoršovat, naštěstí to platí i v případě nekonečného a lidmi neoblíbeného “obíhání úřadů”.
Místo návštěvy CzechPOINTu se tak podnikatelům nabízí možnost přerušení živnosti například pomocí datové schránky.
Co je to datová schránka
Datová schránka je státem garantovaná nástroj elektronické komunikace sloužící zejména ke komunikaci s úřady. Zjednodušeně ho lze popsat jako e-mailovou schránku, avšak v tomto případě se jedná o úřady ověřenou schránku a tak si jednotlivé složky státní správy mohou být jisté, že skutečně komunikují s příslušnou osobou.
Datová schránka fyzické podnikající osoby
Datová schránka živnostníka je spojena s jeho IČO a zřizuje se automaticky, ať už o ni podnikající osoba má zájem nebo ne. Podnikatel ji nemůže zrušit a od roku 2023 je navíc povinen ji ke komunikaci používat a to minimálně ke komunikaci s finanční správou (např. podání daňového přiznání).
Zřízení datové schránky
Zřídit datovou schránku lze opět buďto typickým běháním po úřadech – v tomto případě opět navštívení CzechPOINTU, kde po předložení občanského průkazu vyplníte jednoduchý formulář a datová schránka vám bude zřízena – nebo můžete jít opět online cestou a datovou schránku zřídit přes Portál občana nebo přes www.mojedatovaschranka.cz. Tyto postupy ovšem platí pouze v případě nepodnikajících fyzických osob. Podnikatelům jsou datové schránky zřízeny automaticky a jsou provázány s jejich IČO.
Změnový list pak živnostník pouze vyplní a přes datovou schránku pomocí aplikace na stránkách rejstříku živnostenského podnikání.
Jestli je pro Vás práce s počítačem španělskou vesnicí? Nezoufejte. Na portálu veřejné správy naleznete video návod a spoustu šablon k vyplnění tohoto formuláře.
Co dělat po zastavení činnosti
Přestože po přerušení činnosti není podnikatel povinen platit sociální pojištění (tato doba se samozřejmě nezapočítává k důchodu), je třeba i přes to provést pár kroků. Zálohy na zdravotní pojištění například musí podnikatel stále platit jako osoba bez zdanitelných příjmů, pokud je za něj neplatí stát.
Rovněž je třeba dodat, že zálohy za sociální a zdravotní pojištění v případě měsíce, kdy živnostník činnost přerušil, je třeba uhradit zpětně.
Zdroje: Fakturoid, iDoklad, MojeDatovaSchranka
Kamila Tomková je vášnivou čtenářkou knih – zejména těch s fantasy tématikou, ale nepohrdne ani klasickou literaturou. Ve svém volném čase ráda vaří a zkouší nové recepty, nebo tráví čas se svými nejbližšími a přáteli nad sklenkou dobré kávy či vína. Psaní ji provází od základní školy a snaží se ve svém koníčku stále zdokonalovat.