I když dnes existuje spousta funkčních rodin, bohužel ne všechny děti mají to štěstí a mají úplnou rodinu. Důvodů může být hned několik. Od nechtěného těhotenství u mladistvých nebo lidí, kteří se o děti nemohou starat a zároveň nemají ani nikoho jiného, kdo by se o ně postaral, přes náhlé úmrtí rodičů dítěte v důsledku například autonehody, až po nechvalně známé a společností nenáviděné týraní dětí.
V těchto případech, pokud není nikdo jiný z rodiny, kdo by se o děti mohl postarat, jsou děti předány do ústavní péče, tedy do dětských domovů a podobných zařízení. V dětských domovech zůstávají alespoň po dobu, než jsou jejich rodiče schopni vzít si je zpátky, případně se pro ně nenajde náhradní rodina.
Málokdo z nás si asi umí představit vyrůstat bez rodičů a jiných členů rodiny. I když ne každá rodina je ideální, pořád je pro nás jakýmsi místem, kam se můžeme vracet. V ideálních rodinách také místem, kde nás všichni berou takové, jací jsme a nesnaží se nás měnit. Rodina je místem, kde hledáme útočiště ve složitých životních situacích a útěchu v těžkých životních obdobích. Rodina nám dává pocit jistoty, že i když v životě selžeme, pořád tu budou lidi, za kterými se budeme moci vrátit, a kteří nám pomohou postavit se zpátky na nohy.
Děti z dětských domovů tuhle jistotu nemají. Nemají spoustu věcí, které děti z rodin považují za samozřejmost. V kolektivu těchto dětí se potom děti z dětských domovů mohou cítit nepříjemně. Navíc, obzvláště v mladém dětském věku, se jim některé děti mohou i posmívat, protože jejich problémům zkrátka nerozumí a neumí si je představit. Například i takové chození do školy, potom může být pro děti problematické a těžké. Za svůj „jiný život“ se potom stydí a mají pocit, že jsou oproti ostatním dětem méněcenní.
Značnou výhodu v tomto představují základní školy, které jsou přímo určené pro děti s nařízenou ústavní péčí. Děti se v nich naučí to samé, co by se naučili na kterékoliv jiné základní škole, ale jsou tam „mezi svými“, tedy v kolektivu dětí se stejným nebo podobným osudem jako mají oni. Takováto základní škola je dobrým krokem k tomu, abychom těmto dětem alespoň trošku zpříjemnili, nebo alespoň méně znepříjemnili, dospívání a fungování v kolektivu.
