Co Čech to muzikant, praví jedno staré známé rčení. A ještě aby nebylo pravdivé, když hudební výchova je u nás zařazena již od první třídy do osnov každé školy a co se týká lidových písní a tradic, naše kultura je na ně velmi bohatá. Mnozí se možná ptají, k čemu je taková hudební výchova na školách dobrá a proč se s ní musí trápit i dítka, která nejsou obdařena hudebním sluchem. Ale vzdělání není jenom o naučení se počtům a mnoha důležitým informacím nazpaměť, vzdělání by mělo člověka rozvíjet ve všech směrech a měl by získat přehled o všem. A jako bonus můžeme dodat, že kytarista je oblíbený u každého táboráku.
Ale vezměme to popořadě. Není tomu zase tak dávno, co vzdělání bylo pouze výsadou bohatých a jejich děti kromě hodin dějin a krasopisu braly i hodiny zpěvu a hudby. Umět zpívat nebo na něco hrát bylo považováno za společenskou přednost. I samotný Jan Amos Komenský zařadil hudební nauku do svých osnov s tím, že hudba je pro člověka to nejpřirozenější. A konečně, hudba nám pomáhá se rozvíjet, děti díky hudebce ve škole mohou objevit nové zájmy i nadání, na které by jinak vůbec nepřišli.
A v dnešní době hudební výuka na školách nemusí už probíhat pouze tradiční formou, kdy učitel hraje na hudební nástroj a děti ho doprovázejí, ale učebnice pro hudební výchovu se stávají stále více interaktivní a zábavné a školy dbají na to, aby hudební nauka nebyl jen odpočinkový předmět mezi počty, ale aby děti bavil, a především jim přinesl užitečné dovednosti. Hudba také pomáhá rozvíjet tvořivost, kreativitu a cit pro rytmus a melodii se mlže hodit ve více oblastech života.
