Školní rok je v plném proudu, a s ním i písemky, testy a zkoušení. Ačkoliv strávíme ve škole značné množství času, nikdo nás nenaučil, jak se správně učit. Schopnost naučit se a zapamatovat si informace je přitom klíčová jak pro malé školáky, tak pro maturanty a vysokoškoláky. Zajímá vás, jak se rychle učit? Jak si zlepšit paměť a jak efektivně studovat? V dnešním článku si představíme několik ověřených metod, jak se látku naučit a zapamatovat si ji.
Který váš smysl se učí nejlépe?
Dnes je možné učit se rozličnými způsoby – tradičním čtením textu, poslechem nebo pomocí obrazového vstřebávání. Zjistěte, který váš smysl nejlépe vstřebává informace a proces učení tomu přizpůsobte. Učíte se nejlépe poslechem? Pak se učte pomocí záznamů přednášek nebo vzdělávacích podcastů, v současné době navíc různé programy dokážou přečíst psaný text. Mnoha lidem pomáhá lépe si vybavovat informace, pokud jsou při učení doplněny obrázky nebo grafy, můžete si také zvýrazňovat klíčová slova specifickou barvou. Naprosto ideální je pak zapojit co nejvíce smyslů, například poslouchat přednášku a najít si související graf, obrázek nebo si vypsat poznámky.
Správná atmosféra
Náš mozek potřebuje k efektivnímu fungování vhodnou atmosféru. Pro soustředění je ideální klidné prostředí, ve kterém nebudete vyrušováni ostatními lidmi, ani sociálními sítěmi a dalším rozptýlením. Zkuste na takové místo vpustit trochu čerstvého vzduchu a věnovat pár minut jeho úklidu. Ať už se budete učit ve svém pokoji, v parku nebo veřejné knihovně, zkuste si učení zpříjemnit rituály, například zapálením vonné svíčky, konzumací oblíbeného nápoje nebo sladkou odměnou za naučenou kapitolu. Učit se můžete v naprostém tichu nebo například za poslechu klasické či jazzové hudby, což zvyšuje podíl produktivních alfa vln v mozku.
Pomodoro metoda
Pomodoro metoda je osvědčená metoda organizace času vyvinutá v osmdesátých letech. Čas vyhrazený na učení si rozdělíte do několika pravidelných úseků, během kterých se střídá fáze učení s odpočinkem. Nejoblíbenější jsou 25minutové pracovní úseky přerušované 5minutovou přestávkou, pokud udržíte pozornost déle, učte se 50 minut a odpočívejte 10 minut. Po čtyřech po sobě jdoucích pracovních intervalech si udělejte delší přestávku na 30 minut.
PQRST metoda
Tato metoda je složena z pěti kroků vedoucích ke snadnějšímu naučení nové látky. Název je složen ze zkratek těchto kroků:
- Preview (přehled)
- Question (otázky)
- Read (čtení)
- Self-recitation (shrnutí svými slovy)
- Test (testování)
V první fázi Preview (přehled) prvně posoudíte přínosnost studijního materiálu pro studium a získáte spíše obecný přehled dané látky čtením nadpisů, shrnutí, grafů ilustrací a zvýrazněného textu.
Ve fázi Question (otázky) si budete klást otázky na které byste chtěli najít v učivu odpovědi.
Fáze Read (čtení) už je trochu náročnější, jelikož je potřeba se hlouběji ponořit do daného učiva a pozorně si ho přečíst a pokusit se najít odpovědi na položené otázky z předchozího kroku.
V následující fázi se pokusíte si naučené učivo vyložit vlastními slovy a případně objevit mezery ve znalostech, které je potřeba si doplnit.
Finální fáze je podobná druhé fázi. V tuto chvíli si budete klást různé otázky a tím si ověříte vaši znalost učiva.
SQ4R Metoda
Metoda vhodná na naučení se psaného textu, která se skládá z 6 kroků. Tato metoda je podobná předešlé v prvních krocích a poté ji dále rozvíjí. SQ4R metoda je pro mnohé vhodnější díky krokům navíc, které zlepšují schopnost si učivo zapamatovat.
- Survey (prozkoumání)
- Question (otázka)
- Read (čtení)
- Reflect (přemýšlet)
- Record (zaznamenání)
- Review (rekapitulace)
V první fázi si projdete učivo stejně jako v u předešlé metody. Získejte přehled o čem jsou jednotlivé kapitoly, zaměřte se na zvýrazněná slova, grafy a ilustrace.
V další fázi je potřeba si začít psát otázky na které budete chtít znát odpovědi. Doporučuje se si z nadpisu jednotlivých sekci vytvořit otázky a na ty se pak snažit odpovědět.
Dalším krokem je první ze čtyř R a to Read (čtení). V tomto kroku budete pozorně číst a snažit se také najít odpovědi na vaše položené otázky. Tento krok probíhá stejně jako u předchozí metody.
V kroku R2 neboli Reflect (přemýšlet) se po přečtení sekce učiva pokusíte svými vlastními slovy popsat naučenou látku. Pokud uspějete, můžete se posunout k dalšímu kroku, ale pokud budete mít pořád mezery, zopakujte si tento krok klidně i vícekrát, než se to lépe naučíte.
Pokud jste zvládli úspěšně předchozí krok, můžete se tedy přesunout k předposlednímu kroku a to Record (zaznamenání) ve kterém si nějakým způsobem zaznamenáte naučené informace. Doporučuje se si informace napsat na papír nebo alespoň zvýraznit ve studijním materiálu.
Jako poslední je krok Review, který je potřeba provádět pravidelněji. V tomto kroku si projdete a připomenete si, co jste se naučili a čím častěji to budete provádět, tím lépe si budete dané učivo pamatovat.
Kamarádi na učení
Pokud víte, že máte tendenci nechat se snadno rozptýlit nebo těžko hledáte motivaci k učení, zkuste se domluvit s kamarádem nebo skupinkou dalších studujících na pravidelném společném učení. Vzájemný dohled zajistí, že budete během těchto chvil produktivní a nebudete ztrácet čas na mobilu. Navíc si můžete vzájemně poradit, a především otestovat své znalosti krátkým shrnutím pro ostatní. Pokud ve svém okolí takovou skupinku nemáte, můžete se připojit online k desítkám studujících z celého světa.
Učte se průběžně
Ano, tohle jste slyšeli už stokrát. Bohužel se jedná o jedno ze základních pravidel efektivního učení, naučit se obrovské množství učiva najednou je totiž pro mozek mnohem náročnější než si opakovat povědomé pojmy. Pokud navíc necháte učení na poslední chvíli, pravděpodobně budete panikařit, a mozek nedokáže být pod dlouhodobým tlakem moc výkonný.
Aktivní vybavení
Nejčastěji se lidé učí pasivně, což znamená, že si informace čtou, případně přepisují, ale u zkoušky najednou zjistí, že si nic nezapamatovali. Zaručenou cestou k úspěchu je aktivní učení, tedy takové, kdy zkoušíte sami sebe a svoje nově nabyté znalosti. Sepište si vše, co víte, nebo to ideálně někomu vyprávějte nahlas, čímž zjistíte, kolik jste si toho zapamatovali. A abyste si učivo zapamatovali, je nutné látku skutečně pochopit. Jak na to? Dosaďte si za abstraktní složité myšlenky konkrétní příklady ze života.
Propojujte učivo
Informace si dokážeme zapamatovat mnohem rychleji, pokud je navážeme na stávající znalosti. Jakmile dokážete novou látku spojit s tou předchozí, vytváříte mnohem silnější neuronové propojení. Při učení se tak zamyslete, jak nové učivo navazuje na to předchozí nebo jestli vám nová látka něco nepřipomíná. Zkuste si při učení nové látky vytvořit myšlenkovou mapu, což je skvělá technika k uspořádání myšlenek a pochopení učiva. Jak si myšlenkovou mapu vytvořit? Vezměte si čistý papír a fixy a do středu papíru napište hlavní téma, které se potřebujete naučit. K tomuto tématu postupně přidávejte větve (podtémata) a ty dále rozvětvujte, čímž rozvádíte hlavní téma do podrobností. Nebojte se barev a grafických znázornění.
Jak učivo nezapomínat?
Možná jste už slyšeli o tzv. „křivce zapomínání“, a především jste ji nejspíš sami zažili. Tato teorie německého psychologa Ebbinghause popisuje proces zapomínání naučených informací. Nejvíce látky zapomeneme už v prvních minutách a hodinách po naučení, každý následující den pak další menší část. Jak si tedy paměť zlepšit? Klíčové je dostat nové informace a znalosti do dlouhodobé paměti, a tedy si učivo ve vhodných intervalech zopakovat. Ideálně si látku zopakujte ještě ten den, kdy jste se ji poprvé učili, pak hned další den a pak týden od naučení.
Sára Aiblová je studentkou brněnské právnické fakulty. Kromě práva se zajímá o psychologii, kulturu a cestování. Baví ji prozkoumávat aktuální témata ze světa technologií či wellness a předávat je čtenářům.