Většina rodičů věří, že je jejich dítě něčím výjimečné. Přejeme si, aby bylo klavírním virtuózem, fotbalovou hvězdou, zpěvákem či uznávaným vědcem. Ne každý si však uvědomuje, že ve svém dítěti nemůže probudit jakýkoliv talent si zrovna zamane, či si skrze něj plnit své neuskutečněné sny, ale naopak by měl dítě podpořit právě v tom., co jeho baví.
Je jasné, že každý z nás nemůže být světoznámí fyzik ani několika Oskary oceněná hvězda stříbrného plátna, to však neznamená, že nemáme na něco větší talent než na něco jiného. Pokud své nadání navíc objevíme a začneme rozvíjet už v raném dětství, je velká šance, že ho budeme rozvíjet a věnovat se mu po zbytek života. Právě v dětství jsme totiž nejvíce tvární, hraví a nejsnáze se učíme. Na rodičích potom zůstává v dětech jejich nadání objevit a pomoci jim jej začít rozvíjet.
Jako první je důležité si uvědomit, že to, co bychom si my pro své dítě představovali jako ideální koníček, nemusí být skutečně to, k čemu ono samo tíhne. Spousta rodičů si tak ještě před narozením dítěte vysní malého fotbalistu a sotva malý začne chodit, už mu nazouvají kopačky a kupují fotbalový míč na hraní. Přílišná snaha či tlak na dítě má ale často přesně opačný efekt, než bychom si přáli. Místo toho, abychom malému ukázali krásu jednoho z možných koníčků, vytvoříme v něm zatvrzelý odpor k fotbalu, jelikož svoji účast na trénincích a v týmu bere jako nepříjemnou povinnost místo toho, aby mu to přinášelo radost. Spousta dětí má potom navíc pocit, že pokud nebudou v dané činnosti úspěšní, jejich rodiče z nich budou zklamaní. Z možné záliby a koníčku se tak stává spíše stres a další rutinní povinnost.
Jako první by si tak rodiče měli uvědomit, že zájmový kroužek či koníček by měl bavit především jejich dítě, a že dokonce ani psychickým nátlakem nedonutíme skrytého šachistu stát se basketbalovou hvězdou. Je tak jedno, jestli bude navštěvovat sportovní kroužek či se shlédne spíše v uměleckých oborech.
Nadání dítěte navíc nemusí být jen umělecké či pohybové. Vynikat může jedinec také v praktických či intelektových dovednostech. Může být nadprůměrně empatický, mít vysoké sociální cítění, skvělé logické myšlení, nebo třeba být jednoduše zručný. Všechny tyto vlastnosti si zaslouží náležitou pozornost a rozvoj ze strany rodičů. Nadání je u dětí často vnímáno jako rychlejší vývoj v porovnání s jejich vrstevníky. Nadání se však nemusí projevovat ve všech oblastech. Nadané děti mají často menší potřebu spánku a vyznačují se výrazným smyslem pro humor. Talentované děti mají navíc často širší spektrum zájmů a koníčků než ostatní děti. Objevení zájmu dítěte může potom rodičům i dětem usnadnit výběr budoucího studijního zaměření.