Žijeme v době, kdy nás na každém kroku obklopují auta a silnice. Člověk se musí umět v provozu orientovat, vědět, kde je bezpečné přecházet, jak se opatrně pohybovat na silnici jako cyklista nebo co znamená která značka. S dopravní výchovou je potřeba začít už u malých dětí, protože i ony se cestou do školy při přecházení přechodu, nebo když jedou s rodiči na výlet na kola, stávají účastníky silničního provozu. Základní dopravní výchova začíná už v rodině, kdy dítě při cestě do školy zjišťuje, že se musí na přechodě rozhlédnout, že když svítí červená, musí počkat.
Ve čtvrté třídě mají potom děti přímo do učebního plánu zařazenou dopravní výchovu, kdy se školou docházejí nejčastěji do nějakého volnočasového centra, které má k dispozici dětské dopravní hřiště. Formou hry se na počítačích učí nejzákladnější pravidla silničního provozu a ty si pak následně na hřišti ověřují a upevňují. Děti to baví a zároveň se učí zásadní pravidla bezpečnosti na silnici a kolem ní. Čím dál častěji na dopravní hřiště dochází i žáci mateřských škol.
Pokud vám dítě doma oznámí, že se školou půjdou a dopravní výchovu pak je většinou dobré mu nezapomenout k batůžku vzít do školy i helmu na kolo, aby si na dopravním hřišti nemuselo půjčovat a také pevnou obuv, aby mohlo bezpečně jezdit na kole. Na hřišti potom dětem půjčí kola nebo pro ně zábavnější motokáry a děti trénují vyjíždění do silnice, zastavování, řešení křižovatek, objíždění překážky, předjíždění, odbočování a všechny základní problémy, které je mohou na silnici na kole potkat. Děti končí dopravní výchovu testem, aby bylo jisté, že se v silničním provozu umí bezpečně orientovat a obdrží průkaz cyklisty. Na mnohá dopravní hřiště potom můžete s dětmi chodit i ve volném čase, ježdění na nich je pro děti hra, při které si však opakují své znalosti.