Náplň učiva na základní škole si zkrátka nevybereme. Můžeme chodit do školy s modrou, růžovou nebo třeba krémovou omítkou, navštěvovat základní školu v Praze, v Brně nebo Ostravě, ale povinným učebním osnovám se zkrátka nevyhneme. Na druhou stranu, bez těchto obecných a základních znalostí, bychom se v životě jen těžko posunuli někam dál, a to ať už plánujeme „kariéru“ studenta nebo si co nejdříve sehnat práci a osamostatnit se. Většina z nás však po základní škole se vzděláváním nekončí a s vizí lepší budoucnosti a dobře placené práce se vydává vstříc výzvám na střední, případně i vysoké škole.
V devátých třídách základních škol najdeme děti s mokrou občankou v ruce, kteří se sice cítí být dospělejší než kdy dříve, ale skutečná cesta do dospělosti jim právě začíná a prvním krokem je právě výběr střední školy.
Každý z nás měl na základní škole nějaké neoblíbené, či dokonce nenáviděné předměty, na jejichž hodiny často chodil se sevřeným žaludkem a vracel se z nich se špatnou známkou zapsanou v žákovské knížce. Je však důležité si uvědomit, že nikdo nemá talent na všechno, a to, že nám něco opravdu nejde neznamená, že jsme nešikovní nebo snad hloupí.
I když školní látka není asi pro nikoho zábavou v pravém slova smyslu, dá se na ní najít rozhodně i něco, co nás bude zajímat a tedy i bavit. To by mělo být zároveň hlavním kritériem při výběru naší střední školy. Můžeme totiž vystudovat tu nejlepší školu na světě, ale pokud nás její zaměření nebude bavit, je velice pravděpodobné, že od ní hned po jejím absolvování upustíme a budeme si hledat stejně práci v jiném oboru. Tedy, při výběru té správné střední školy, bychom si měli místo otázky „čím chci být“, položit otázku: „co mě baví a v čem jsem dobrý/á?“.
Ne každý si je už na základní škole jistý, jaký obor studia mu bude vyhovovat, nebo potřebuje ještě nějaký čas na to, aby zjistil, co ho opravdu baví. I pro tyto typy studentů existuje alternativa v podobě obecných gymnázií, které jsou jakýmsi pokračováním a prohlubováním obecných znalostí získaných na základní škole. Gymnázium je ale zároveň nejvíce teoretické, a také nejvíce podobné základní škole v tom smyslu, že se na něm musíme učit opět úplně všechno včetně toho, co nás nebaví. A vzhledem k tomu, že po vystudování gymnázia nemáme žádné odborné vzdělání, musíme mít alespoň opravdu kvalitní základ v podobě „vědomostní galerie“ v našich hlavách. Tedy pro děti, kterým dělá učení se velkého množství látky téměř nazpaměť problém, gymnázium nebude tou nejlepší volbou. Existují však také zvídavý žáci, pro něž je vědění a získávání nových informací nejen povinností, ale také jakýmsi koníčkem.
Typů středních škol existuje nespočet a stále přibývají další. Neměl by tedy být problém vybrat si nějakou, která bude splňovat alespoň nějaké naše předpoklady. Mezi středními školami s odborným zaměřením najdeme kromě známých obchodních akademií třeba také obor veterinářství. A pomáhat zvířatům je snem nejedné malé slečny nebo chlapce.
