Malebná obec Chotýšany se nachází ve Středočeském kraji v okrese Benešov. Původ jejího jména sahá do roku 1200, kdy se z obce Chotýš u Kostelce nad Černými lesy lidé přistěhovali do nové osady. Panství vládl od roku 1620 do roku 1737 rod Věžníkovců, potom zdejší statky koupil hrabě Arnošt František I. V obci si nechal postavit renesanční zámek a ze staré tvrze vybudoval pivovar. Jeho syn hrabě Adam z Vrtby v Chotýšanech v roce 1801 postavil školu.
Život školy se vždy plně odrážel v dění celé obce, učitelé se zapojovali do veřejného života, půjčovali lidem knížky, vyučovali hudbě, hráli divadlo. Školní budova se postupně upravovala a modernizovala. Asi největšími změnami a nejrozsáhlejší rekonstrukcí prošla Základní a mateřská škola Chotýšany v roce 2006, kdy stavební práce na budově trvaly celé pololetí. Děti dočasně dojížděly do nedalekých Postupic. Prostředky na opravu ve výši 15 milionů korun uvolnilo ministerstvo financí, dalším milionem přispěla obec. Výsledek ale stojí za to.
Mateřská škola získala zrušením ředitelského bytu větší prostory, ložnici a sociální zařízení. V jejích bývalých prostorách našla útočiště školní družina, která má teď vlastní zázemí s výtvarnou dílnou. Učitelé dostali novou sborovnu, kabinet a depozitář. Proměnami prošla i školní kuchyně a jídelna tak, aby splňovala současné hygienické normy. V přístavbě budovy našly svoje místo oddělené šatny, sociální zařízení a kotelna. Po rekonstrukci se ve škole topí ekologicky, elektřinu nahradily dřevěné pelety.
Ve škole se každý den potkávají nejmenší děti ve věku od tří do šesti let se staršími kamarády z prvního až pátého ročníku. V některých aktivitách spolupracují, podílejí se na společných projektech, výstavách, chodí spolu na výlety. Všechny děti si tak užívají rodinného prostředí, které umožňuje přistupovat ke každému dítěti individuálně. Škola je zapojena do mezinárodního vzdělávacího programu Začít spolu, který napomáhá k tomu, aby se do práce běžného kolektivu zapojily i děti s postižením nebo výjimečně nadané. Ve škole neuslyšíte zvonění, základní vyučovací jednotkou není hodina, ale den. Výuka jednotlivých předmětů se prolíná, vznikají jednotlivé tématické celky a učitelé mají větší prostor pro komunikaci s dětmi i častější opakování a zpestření probírané látky.
